„Pásový opar?
Nejhorší bolest,
jakou jsem zažila."
Inspirováno skutečnými pacientskými příběhy.
Myslíte si, že vás pásový opar nemůže potkat? Mýlíte se.
Každý, kdo prodělal plané neštovice,
může onemocnět pásovým oparem
Již od 50 let
věku
stoupá riziko rozvoje pásového oparu
I když se cítíte
zdravý
spící virus pásového oparu se může ve vás kdykoliv probudit
Co je pásový opar?
Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice.
Původce onemocnění
Způsobuje ho virus varicella zoster, stejný virus, který způsobuje i plané neštovice. Po prodělání neštovic zůstává tento virus v těle v neaktivní, tzv. spící formě v nervových gangliích, což jsou shluky nervových buněk v blízkosti páteře. V případě oslabení imunitního systému se virus může znovu aktivovat a způsobit pásový opar.
Významné rizikové faktory pro rozvoj pásového oparu:
Oslabení imunity (obranyschopnosti organismu)
• při jiných onemocněních jako jsou například: onkologická onemocnění, diabetes mellitus (cukrovka),
chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma, chronické onemocnění ledvin, revmatoidní artritída, systémový
lupus erythematodes, psoriáza (lupénka), kardiovaskulární onemocnění, chronické zánětlivé onemocnění střev
• po transplantaci kmenových buněk, po transplantaci orgánů
Stárnutí
• přirozené slábnutí imunity spojené s věkem (většina případů se vyskytuje u osob nad 50 let)
Stres
Příznaky a průběh
Bolest a pálení
Prvními příznaky pásového oparu jsou často bolest, svědění nebo pálení v oblasti, kde se později vyrážka objeví.
Vyrážka
Je ve formě puchýřků, které se obvykle objevují na jedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu.
Další příznaky
Mohou zahrnovat horečku, únavu nebo celkovou nevolnost.
Vyrážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu
Léčba
Rychlé nasazení antivirotik (ideálně do 72 hodin od začátku výsevu) může ovlivnit další průběh nemoci.
Dále je možné podat podpůrnou terapii na zmírnění průvodních příznaků jako je např. bolest.